11. 8. 2020
Falco
(Katka, 11. 8. 2020 6:28)
Koláčka osobně neznám já ani moje dcera,ale jak viděla jeho fotku hned řekla , že je to filmový Falco . Je to nádherný pejsek a má sladké jméno.
10. 8. 2020
Můj kamarád Juni
(Renata, 10. 8. 2020 14:11)
Juni je bezva parťák na procházky. Ochotně, ba s nadšením vyráží kterýmkoliv směrem za novým dobrodružstvím. Musím přiznat, že mi, obzvláště vždy z kraje našeho společného špacíru, dává pěkně do těla. Jeho nadšení je však tak nakažlivé, že si i já občas pustím do běhu. Vítaný odpočinek nastává pouze při případném občerstvení - Juni holduje šťavnaté travičce. Vodu k osvěžení příliš nevyhledává, nicméně je-li horko, douškem nepohrdne.
Je takřka neúnavný. Tím spíš však musím mít na paměti já, že měl problémy s plotýnkama a ty je třeba šetřit a nepokoušet osud. Ty bolestivé patálie nestojí za to riskovat. Co naplat, také už není nejmladší, i když si to nechce připustit. Proto jsem tady já, abych nedovolila "vyšťavit" ho nadoraz, a tak mu vždycky říkám: tak zase příště, Juníčku...
5. 8. 2020
Monika o Danovi
(Monika, 4. 8. 2020 18:01)
Proč jsem si zamilovala Danečka? Pro jeho úsměv od ucha k uchu, který mě donutí se smát, i když je mi mizerně; pro jeho ouška, která rozverně plandají ve větru; pro jeho nakažlivou radost z válení se trávě; pro jeho šibalský výraz, když na zemi uloví zahozený ubrousek; pro jeho nesmírnou trpělivost, kterou má s mými rozdováděnými psy; pro jeho nekonečný optimismus, kterým mě nabíjí. Dan je hvězda!
29. 7. 2020
Moje procházky s Benem
(Danča, 29. 7. 2020 22:43)
Už je to něco málo přes dva roky, kdy jsme se poprvé viděli v útulku. Ze začátku to vypadalo, že Beník se mnou nikdy kámoš nebude, ale pak se všechno otočilo a my si užíváme naše společné středy na procházkách Libní. Je to parťák, který nezklame, naší naučenou trasu si užívá a vždycky si cestu parádně užívá. Jeho největší zábavou je čmuchat, ke každýmu trsu trávy který potkáme a taky má moc rád chválení jak krásně u nohy míjí cizí psy. Je to velký pes s velkým i když trošku paličatým srdcem.
17. 7. 2020
Já Robinsonka
Vlastina,17. 7. 2020 22:26
Když přišli dvounožci pracovat k nám do útulku,to mi věřte,že jsem na ně měla pěkně spadeno.Vetřelci!!! Často jsem jim to dávala najevo tím,že jsem se je pokoušela zastrašit svým děsivým vrčením,štěkáním a dokonce jim nechat pocítit,jaké mám dokonale ostré zuby.No moc to nefungovalo.Ale nakonec jsem usoudila,že docela ujdou.Navíc,oni chystají krmení a tak si je nesmím rozházet.Neměla jsem to v životě jednoduché a proto jsem na ně začala dělat roztomilé pohledy, život v psí smečce není podle mých představ.Měla jsem jisté možnosti,ale já si je nakonec zamilovala a naznačila jsem jim,že bydlet s nima,by nebylo jen tak k zahození.A teď jsem už jejich tři roky božského života.Spím v posteli,mám svého páníčka Romana.A Vlasta,ta zas úžasně drbe za ušima a lecos od ní vyloudím, když moje kouzlo na pána nefunguje....teď už mi je hej,jsem totiž jejich mazlíček.Jsem tak roztomilá,no posuďte sami.
17. 7. 2020
Je to pes mnoha podob a mnoha nálad. Na svůj věk má výbornou formu, nejvíce nás pobaví když skočí bleskurychle do boudy a bleskurychle vyběhne s míčem v tlamě a začne si ho sám nadhazovat...to vypadá jako štěně... ;-))
16. 7. 2020
Divočák
Tomáš,16. 7. 2020 12:12
Kdo si myslí ze divočáci žijí jen v lese, tak se plete, jeden bydlí i v utulku Libeň. Jmenuje se Dixon a je to ten největší divočák ze všech :-)..Je to zapříčiněno tim, že rád chodí na procházky a tak ze začátku každé z nich táhne jako dieselová lokomotiva. Jinak je to naprostý božan :-) Procházky ma rad dlouhe s návštěvou potoku (jen nohy a bricho!).